Jo, a vždycky, když můžeš, tak odpočívej. U mně to furt vypadá jako po boji, ale důležitější je, abych byla odpočatá a mohla se jim věnovat, tak jak potřebují.
První 4 měsíce po narození mladšího jsem byla pořád nemocná, týden po porodu jsem měla zánět močových cest a pak nějaké virózy a bylo to dost náročný, přerušovaný spaní kvůli kojení a tak, ale od 3. měsíce začal malý spát celou noc a je to teď se mnou lepší. Tedy unavená jsem pořád.
Do domácích prací zapojuji staršího, vyndaváme spolu myčku, pračku, pračku i nandavá, pomáhá mi věšet, akorát nechce luxovat, bojí se vysavače asi v souvislosti s odsávačkou. Jak usne velký, okamžitě spí i malý, rád, že ho nikdo neruší a já má čas pro sebe, cca 2 hodinky klidu každý den a vždy se na ně těším. :)
Manžel má teď práci, že chodí v 5h domů, což je fajn, pomazlí kluky a hodně pomáhá, koupe, přebaluje.
Nakupovat jezdíme tak 1x za 3 týdny do Kauflandu a Makra. Jinak přes ulici koupím jen pribiňáky a podobný věci, to musím kočár nechat u dveří a na staršího dělám opičky od kasy, aby mi tam vydržel sedět, takže se tomu snažím vyhnout, mezi regály s kočárem neprojedu, i když mám úzký tandem.
Prcek mi brečí, takže tam musím. Zatím pa.