Upřímně, nedovedu si představit, že bych Bořka poslala pryč, do jiné místnosti...Přesně, jak píšeš...Jojo...A s daleko horším výsledkem, než byla příčina... Když mu bylo 2,5, nastoupila jsem do práce a Bořek do jeslí...Každý den mi s úsměvem ráno zamával, popřál mi hezký den a "tety" v jeslích si přály, abych skončila brzy...Prý to tam probíhalo tak, že ony si každý den losovaly, která z nich bude mít ten den na starost Bořka. Denně tam byly 3, dvě na ostatní děti, 1 měla na starost našeho synka...A přece, když odcházel do školky, uspořádaly pro něj "jeslí" rozlučku..Měla jsem za to, že jsou rády, že budou mít zase svůj klid, ale řekly mi, že to pro ně byla ohromná zkušenost a že ač je Bořek hodně "živý" je fajn....