Carcassonne pro pětiletý dítě radši už dospělou verzi. U nás se hodně zaběhli i Osadníci z Katanu a jejich různý verze (taky dospělá verze), kluci rádi hrají i Scrabble, ale v pěti letech to hrával jen starší, uměl číst. Dost hrajeme Černýho Petra nebo různé hry ve stylu Člověče, nezlob se, ale je to třeba s kaminónama nebo s Barbínama a podobně. Cestou se plní nejrůznější úkoly, sbírají se karty a podobně. A co milují všechny naše děti a měla jsem to ráda i já jako malá, je hra Kloboučku, hop!

V dětství jsme skákali gumu, ale už si taky nepamatuju jak, nepamatuju si ani jak se skákal panák. Pak jsme hrávali takovou hru s míčem - bylo to asi deset různých "typů výhozů" (bože, já to popisuju, jak kdyby to bylo bůh ví co), nějak jsem tyhle hry už zapomněla. Škoda. Ale kluky by to určitě nebavilo a holky jsou na to ještě malý, tak jsem se po tom zatím nepídila.