Minulý týden mne navštívila kamarádka s dvouletým synem, žijící už pár let na druhé straně zeměkoule. Její muž je Němec, ale spolu doma mluví anglicky. K mému velkému překvapení tak mluví i na své dítě, které češtinu slyšelo poprve až teď. Vždycky jsem si myslela, že matka automaticky mluví na děti ve svém rodném jazyce. Česká babička neumí anglicky ani Ň, takže její komunikace s vnukem, kterého vidí zhruba 2krát do roka je také nemožná. Mslím, že je škoda, že dítě doma češtinu neslyší, anglicky přec na něj může mluvit otec a ostatní. Už jste se s podobným přístupem setkaly a co si o tom myslíte?