Přidat odpověď
Terezo,
no já jsem vlastně hrozně vděčná za to, že jsou moje děti tak odlišné. Myslím, že to usnadňuje život jim samým - že od malička sami vidí, že jsou každý jiný, že na sebe tolik nežárlí, že mají jiné hry a jiné preference, takže tam nejsou tak urputné boje o hračky či přízeň rodičů (každý si tu přízeň vybírá jiným způsobem).
Je to složitější pro mě, protože opravdu musím hledat různá řešení, nejde mít univerzální výchovnou metodu a pořád se potácím v pocitech viny, jestli jednomu nenadržuju nebo tak. Ale pro děti je podle mě takhle lepší.
Předchozí