Přidat odpověď
Mili,
myslím, že kdyby Tomík nebyl a byla by druhá holčička nebo i žádné dítě, vždy by mohlo hrozit, že ti tu ztrátu někdo nebo něco připomene. Kdysi jsem četla něco v tom smyslu, že to, jak se cítíme, za to si můžeme jenom my sami. Jen my sami máme tu moc změnit to. Neříkám, že to jde vždy lehce a podaří se to každému, ale přijde mi na tom kus pravdy.
Existují prý lidé, kteří umí rozmlouvat a pracovat s dušemi zemřelých. Nevím jestli to umí, s kým vlastně komunikují a o co tam jde, nicméně takoví lidé mluví o tom, že pokud se příbuzní nedokáží se zemřelým rozkoučit a pustit jej z tohoto světa, tak to není ani pro tu duši nic příjemného a dobrého. Tím jsem nechtěla ještě víc přitížit tvým výčitkám nebo tak něco, jen mi přišlo vhodné napsat to sem, třeba si z toho něco vezmeš, i jako věřící.
Předchozí