ahoj

já to řeším, asi jako Federika... opakuju, opakuju (ne, ne, ty, ty, neplácám, ani malé bití se u nás neprovozuje...), ale obě děti máme dost temperamentní, takže výsledky trvaly, ale přišly... u kluka se to začlo hodně lepšit kolem 3. roku (jako by mu začal dorůstat i mozek ), do té doby to vypadalo, že výchova se na něho vůbec nepodepisuje , ale pak se to začlo hrozně lepšit a všechno, co jsem se do něho nahučela se začlo objevovat, je mu 6 a půl a je sice stále temperamentní, ale umí to využívat k pozitivním věcem a nejsou s ním žádné starosti...
holčině je skoro 18 měsíců a jde v bráchových šlépějích, i když je o něco málo "rozumější", ale kelímky by rozhodně na pokoji nenechala

spíš bych řekla, že prostě je chyba chtít po dítěti neadekvátní věci věku, snažit se o ně, ano!!!, ale nečekat výsledky stejné jako u 4letého dítěte...
manžel ať si sazenice hlídá sám, když si myslí, jaká je to pohoda a ty buď v klidu, protože si osobně myslím, že 99% stejně starých dětí jako je Tom by je prostě vytáhlo i kdybyste se na hlavu stavěli prostě to pokušení je pro ně silnější a je to normální...

celkově mi to připadá jako, "zbytečné přidělávání si práce" jako by jahody nemohly jeden rok počkat... stejně nebudou když je Tomík vytrhá