My to máme naopak, mluvím na něj česky, táta řecky, žijeme v Německu. začal mluvit před 2. rokem česky, na tátu nemluvil nijak, pak přidal němčinu, na něj ale taky německy nemluvil, a pak začal mluvit řecky, mluví teda málo (táta taky není věčně doma) ale když u toho nejsem slyším ho, když u toho jsem a něco potřebuje obrátí se raději česky na mě. Když něco neví ukazuje a opakuje pořád "afto...afto..." dokud se od táty nedočká odpovědi a mezi prvními co se naučil bylo teda "malaga"
Mezi sebou mluvíme německy a on se německy naučil nějak sám, odposlechl, ale mluví dobře včetně minulých časů a když si hraje tak mluví německy, na mladšího bráchu mluví rovněž německy.