Zastávala jsem původně stejnej názor jako Tvoje tchýně. A pak jsem poznenáhlu zjistila, že syn nechce žádné hry hrát... Teď už je teda velký, ale kdyby čas šel vzít zpět, dělala bych to jinak. Jsme o tom mluvili s manželem. Říkal - vždyť malé děti nemají stejné schopnosti jako dospělý, nemají teda moc šancí vyhrát; je to to samé, jako když se třeba s batoletem "závodí" v běhu - taky rodič neběží na plný výkon, vždyť je jasné, že ho takový capart nemůže dohnat. Ale asi bych stejně čas od času nechala dítě prohrát, aby se postupně připravovalo i na to, že nebude vždycky jen vyhrávat. Ona ta starší generace je někdy trochu... cáklá. Já to své přesvědčení měla taky přejaté od mamky .