Taky bych šla k veterináři a doufala bych, že mi řekne, že mu mám nasadit dietu (my jsme tohle měli s pískomily, jeden tloustnul, druhý ne, byli spolu, žrali to samé, ale jeden se přijídal). Ona ani ta tloušťka by křečíkovi na délce života nepřidala! Jinak když nám postupně pískomilové umřeli, tak jednak jsme je šli pohřbít, takže dcera jim dělala "rakvičky" /dala je do krabičky/, samozřejmě je obrečela a ještě i dlouho potom na ně s láskou a občas se slzou v oku vzpomínala. Na smutek je nejlepší ta aktivita (nechat dítě účastnit se přípravy "pohřbu"). Nechápu, jak někdo může zvíře - bývalého domácího mazlíčka-vyhodit třeba do kontejneru. Jasně, pkud je školková, tak to asi všechno bude na tobě(veterinář) i rozhodnuít, jestli by případně šel křeček "vyměnit", u staršího dítěte bych se bála, že to snadno prokoukne.