HM, tak já vím a vidím, že naplněný život bez dětí kecy nejsou.

Syn se nám celkem dlouho nedařil, takže jsem také trochu okusila pocitů co když to nepůjde a jaké to je.
Jinak mám přátele, kteří se snažili 9 let.

A sama jsem z pěstounské péče, tak trochu vím, co asi zažívá dítě, když přemýšlí, jak to s ním vlastně bylo.

Dle mého názoru se bavíme o nesmírně složité věci v mnoha ohledech. Především etických.
Připadá mi, že řada z vás to zjednodušuje na "pronajmutí dělohy".

Právě porod dítěte a naslédné sžívání se s ním je zázrak přírody a našich hormonů.
Doporučuju se o tuto problematiku zajímat hlouběji:
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/radkin-honzak.php?itemid=7403