Mam trochu podobny dotaz tomu predeslemu.

Mam sestrenici z verici rodiny. Ona sama do kostela chodila a chodi. Jinak se hodne venuje vedecke praci a skole a nejak promeskala kvalitni vztah - po 7 letech se rozesli, ona chtela jeste dodelat dizertaci, on chtel rodinu. Pak byla asi 10 let vice ci mene sama, az narazila na pana, se kterym zustali, on je neverici a hlavne - nechce za zadnych okolnosti svatbu, nejak k tomu ma nevysvetlitelny odpor a je to jeho podminka. No a vzhledem k veku maminky si poridili miminko, moc po nem touzili. Tatinek dale trva na tom, ze se svatbou nic nechce mit spolecneho, maminka z toho vesela neni, ale nic ji nezbyva. Aspon by chtela miminko pokrtit - ale tvrdi, ze v jeji situaci ji ho nikdo nepokrti. Opravdu myslite? Nenajde se tolerantni farar?