Doposud nebylo vyřešeno jakým způsobem schizofrenie vzniká. Předpokládá se, že se člověk narodí s jistou genetickou predispozicí, která se však může a nemusí projevit. Velmi záleží na dalších okolnostech, třeba dlouhodobé onemocnění, k tomu velký stres, emoční nestabilita...Je toho strašně moc, píšu zjednodušeně. Pokud se u člověka s touto "schizofrenní predispozicí" souhrou okolností spojí více negativních vlivů, spouštěčů, dohromady, může se objevit schizofrenie. První ataka je typická mezi 16-25 lety. Pokud se u někoho neobjevila schizofrenie do 30 let, je velmi nepravděpodobné, že by se objevila později. Existuje však množství dalších psychotických poruch /mezi ně patří i ta schizofrenie/, které se naopak objevují v pozdějším věku.
Jinak jak už se tu psalo výš, zhruba u 1/3 se objeví jedna či několik atak za život, u jedné třetiny jsou pravidelné a u jedné třetiny dochází k tzv. chronifikaci, která výrazně omezuje kvalitu života. Je opravdu nezbytné dodržovat léčebný režim, spolupracovat s psychiatrem, rozhodně mu říct o hlasech, pocitech pronásledování, výsměchu apod., protože to opravdu vypadá, že je třeba zvýšit dávky neuroleptik nebo změnit typ. A potom nastupuje psychoterapie. Je to běh na dlouhou trať, ale z psychiatrie znám schizofreniky, kteří sice docházejí na kontroly, ale jinak žijí "běžný" život, mají rodiny, pracují, takže hlavu vzhůru.