Vanko, nezlob se, ale ty sama mě dělaš to, co vyčítáš ostatním, že nemají dělat tobě.
Proč mě soudíš? A neříkej, že ne, vždyť každá tvá věta je soud nade mnou, a přitom ty snad víš o mě víc než BaBá o tobě?
spousta lidí má méně než Mili a přesto zůstávají stateční a bojují. A nejen to, mají i radost ze života?
Jak víš, že já jsem zbabělá a vzdala jsem to? Jak víš, že nemám radost ze života?
Dobrá, pro tebe to skončilo, mrtvému už nic dávat nechceš. Na to máš právo, ale proč si myslíš, že je to jediné správné řešení, proč soudíš mě za to, že pro mě to neskončilo, že si svou holčičku uchovávám v srdci? Ano Milenka mi chybí, tobě zřejmě tvé zemřelé dítě už nechybí, uzavřela jsi to a jdeš dál už bez něj. To je zase tvoje věc, podle mě to není ideální řešení, tobě to tak nejspíš vyhovuje, budiž ti to přáno. I já jdu dál ale s ní v srdci. Nazývat to tak, že mám za koníčka truchlení, je hodně odsuzující. Nebaví mě truchlit, ale toužím být občas nějakým způsobem s Milenkou.
Ty jsi mě někdy viděla s Tomíkem? Jsi tady se námi, abys věděla, jaký má Tomík život? A jak víš, že právě to, že si zároveň s láskou k němu uchovávám v srdci i lásku k Milence, nebude nakonec pro jeho další život obohacením?
Nejspíš sis prošla také něčím zlým a to ti nikdo nebere, ale bohužel si zřejmě myslíš, že nyní nejlíp víš, jak se s tím vyrovnat a že ti to dává právo posuzovat, kdo se s tím vyrovnáná dobře(tedy tak jako ty) a kdo špatně.