tak u nás se dlouho uvažuje jak udělat dětem pokojík:
akorát že my máme pokoje jen dva a malou kuchyň. momentálně máme ložnici(v budoucnu pokojík pro tři) a hernu (později obývák a naše spaní nejspíš v patře nebo schované v pódiu...)
děti se musí spolu vejít do pokojíku asi 16m2...tedy já počítám pro každého vyvýšenou postel (stejně chce každý spát nahoře) a pod ní bude prostor buď na hraní, nějakou skříň či osobní zašívárnu, což považuji za dost nutné. u okna by měli stůl asi pro dva s tím, že je ještě k dsipozici stůl v kuchyni na úkoly ev v obýváku pracovní stůl pro mne a manžela. jak si vzpomínám já jsem si stejně tahala sešity k mamce do obýváku s kuchyňskou linkou a byla s ní i když jsem měla v pokojíku svůj stůl.....do určité doby....

nemyslím, že je nutné aby byla holka a kluci nutně každý ve svém, je to jistě hodně o toleranci. mám kamaráda, který byl se svou ségrou v jedom pokoji do dospělosti a neviděl v tom problém. já jsem po stěhování měla pokojík sama pro sebe a bráchové byli spolu. nejprve jsem si oddechla, ale pak jsem si připadala odstrčeně. kluci stále spolu zalezlí u sebe a já také nebo jsem lezla za mamkou...

teda tlačím manžela o výměnu do většího než se pustíme do nějakého přestavování, ale tak do té puberty by to tak fungovat mohlo....