My máme zase sebou třičtvrtěhodinovou anestezii u syna v necelých dvou letech. Šlo o úraz, prokousnutí jazyka durch, díra dva centimetry na šířku Dělali to v UH nemocnici na ORL, navíc napůl povodňově evakuovaní a všechna čest, všichni se starali, jako by byl jejich vlastní.
Blbý bylo, že těsně před úrazem jedl, takže jsme museli čekat dvě hodiny, než ho mohli vzít na sál, aby neměl nic v žaludku, celou dobu mu z pusy tekla krev (už jenom po trochách), byli jsme jak řezníci, dítě unavené, hladové a žíznivé. Na sále byl cca 40 minut, šití bylo moc, z obou stran jazyka. Po narkóze hodně zvracel, vyzvracel všechnu tu krev, co spolykal, pak už nezvracel. Museli jsme zůstat asi 4 hodiny na oddělení, seděla jsem u něj, přímo k němu byla určená jedna sestra, co ho taky pořád kontrolovala. Hodně se budil, plakal, byl agresivní, pak zase únavou usnul a půlhodiny nanovo. Tohle prý je u dětí často, sestřička mě varovala předem. Pomáhalo ho v těch bdících chvílích nosit a tulit se. PO těch 4 hodinách už byl OK, plně při vědomí, ale hodně unavený. Domů nás pustili, druhý den už kromě té plné pusy nití o ničem nevěděl a za týden ho přispali asi na 5 minut, aby vytáhli stehy.
Žádná příjemná zkušenost, ale zas žádná strašlivá hrůza. Vydržet se to dá, kdy se musí.