Taky máme zrovna takovou situaci…

Kluk mi poslední dobou říká, že se proti němu spikly 4 holky, že do něj bouchaj, během odpoledního spaní (předškoláci chudáci spěj) mu dělají na ruce „ohýnky“ a že ho otravujou.
Náš syn je silnej kluk, sportovec na první pohled, ale nepere se (doma má ségru, je dost vycepovanej). Tak co mu mám říct? Říkám mu – „tak je taky bouchni“ on na to: „když to udělám, řeknou to prý učitelce“. Tak mu říkám: „tak jí to řekni sám“. On na to: „paní učitelka nám říká, že nemáme žalovat a máme si to vyřídit samy“… a tak dokola. Náš syn vůbec není typ „šikanovaného“, kluci ho obvykle respektujou a často se s ním chtějí kamarádit. S těma holkama jsem to nějak nepochopila. On je dost pěknej kluk, působí asi trochu starší a holky ho pronásledujou snad od 3 let. Jedna z těch čtyř se na něj původně vrhala a pořád ho chtěla líbat (což ale komentoval bez nadšení – spíš naopak), s druhou se tak napůl skamarádil a najednou se proti němu spikly čtyři a fyzicky ho napadaj. Tak jsem mu nakonec řekla, ať počká, až se vrátí kamarád Matěj (trhaj mu zrovna mandle) a požádá ho o podporu. Ale je to teda situace. To jsem si fakt nemyslela, že ho budu nabádat, aby se porval. V sebeobraně se čtyřma ženskýma