Ahojky Magdo, vůbec ti nezávidím tvou situaci. Bohužel si musíš přiznat, že pokud se alkoholik sám nechce léčit, tak ho k tomu nikdo nedonutí. Máme s manželem v péči jeho st, dceru, která od matky odešla kvůli tomu, že pije. A moje zkušenost s tímto alkoholikem, je bohužel taková, že pije s přítelem po večerech(ne na veřejnosti), Absolutně si nechce přiznat, že má nějaký problém, to na všechny kteří jí to řeknou začne řičet. Na sociální pracovnice zahrála chudinku, která snad nemá ani na rohlík i její vlastní dcera ví, že to tak není, ale bohužel jí to uvěřily. Její matka(vlastně babička) a sestra tvrdí, že matka nepije. Jenom aby si v rodině a před lidma neudělaly ostudu, ale vždyť se to jen zhorší a pak už jí nikdo nepomůže........ No nic proč to píšu, přečetla jsem si příspěvky. Asi to bude těžké, ale zkus si s mámou promluvit(i když u nás to vůbec nešlo) třeba bude přístupná. Dokonce jsem si našla něco o alkoholismu a některé věci jsem si ujasnila, hlavně si nesmíš nalhávat, že se to zlepší - nezlepší. Alkoholikovi se po čase začíná měnit osobnost, začne být narcis a hledá si stále připitomělejší záminky k tomu aby začal pít.........Když vycházíš s otcem tvé dcery - on by vám nějak nemohl pomoci??? Nebo se s babičkou domluvte a zkuste si obě pronajmout nějaký byt a bydlete spolu, nevím??!! Jinak hodně pevné nervy budou zapotřebí, ale první krok ti poradím - smiř se s tím jaká tvá matka je a jelikož asi ty si všechno uvědomuješ víc jak ona buĎ o krok napřed a čekej vždy to horší...aby si se pak tolik netrápila.