Právě jsme přišli z očního. Máme úžasnou paní doktorku, skvělý přístup k dětem.
Zjistila, že 9 letá dcerka nejspíš podědila mou oční vadu a nejspíš bude mít brýle. Zatím chce počkat do jara, pak rozkape očka, přeměří a když bude mít dcerka víc než půl dioptrie tak ji napíše brýle.
Doktorka se snažila to Verče vysvětlit, ukázala ji fotku svého syna v brýlích. Ukázala ji jaké krásné brýle se dnes prodávají. Já sama jsem ji ujistila, že nebudu koukat na peníze a kouíme nějaké moderní, krásné, které se budou líbit jí a ne žádné kostěné hrůzy.
Dcerka je přes tohle všechno smutná. Prý se jedna spolužačka ve škole posmívá brýlatému spolužákovi.
Snažím se s ní o tom mluvit. Zrovna tomu spolužákovi brýle moc sluší. Doktorka ji vyprávěla, že má pacienty, kteří brýle nosit chtějí a nepotřebují je, že je berou jako módní doplněk.
Jak dcerce pomoct překonat strach z brýlí? Navíc není vůbec jisté, že je bude mít, tak nevím jestli neplaším zbytečně a předčasně.