U Šimonka to trvalo asi čtrnáct dní, u Kami to bylo horší, protože je to hyperaktivka se spánkovou poruchou, ale především jsem ještě nevěděla, jak na to. Teď nám tady koloval takový uspávací manuál , když to napíšu zjednodušeně, prostě se uloží mimi do postýlky, pomazlí atd. a nechá se, aby se učilo usnout samo. Když pláče, po pěti minutách se k němu vrátíš, ale nezůstaneš dýl jak minutku. Nevyndaváš z postýlky. A postupně tu metodu odchodů protahuješ, max. asi na čtvrt hoďky. Na mimi mluvíš jemně, klidně, ale rozhodně, aby z tónu hlasu pochopilo, že je všechno v pořádku, ale že to musí být takhle a vyndavat ho nebudeš.