Ahoj všem.

Je mi 21let a asi jsem se zamilovala do 34letého muže. Problém je v tom, že je ženatý a má dokonce jedno dítě (myslím, že je staré 3roky).
Seznámili jsme se uplně náhodou, a zezačátku si jen rozuměli. Teď ale vzájemné sympatie přerostly a myslím, že oba chceme vztah. On se bojí, abych mu neutekla, že jsem moc mlaďounká a já bych byla ráda, kdybych mu mohla ve všem vyhovovat. Prostě, aby to byl ideální vztah.Moc mi na něm záleží a za nic bych ho nevyměnila.
Ovšem pořád koutkem duše přemýšlím, jestli by to klapalo i po nějaké době.
Náš vztah je teprve na samém začátku a tuto sobotu budeme trávit na chalupě. Takže tuším k čemu dojde. Tím víc o tom přemýšlím.

Mluvili jsme už ale o tom jak si to představujeme. Řekl mi, že kdyby nepotkal mě, tak je 100% věrný své manželce. Rodina pro něho znamená hodně. A dokud nepotkal mě, tak manželku miloval (zkrátka,že si to myslel), a potom jsem přišla já a všechno změnila.

Jeho plány jsou takové, že by chtěl najít pro nás byt a byli bysme spolu ve dne, v noci.

On je v mém srdíčku taky, moc ho miluji, protože jsem dosud měla jen pár kluků ve svém věku a s ním objevuju uplně něco nového, co se mi moc líbí.
Nevím jestli ale tohle stačí k tomu, aby to mezi námi vydrželo i za rok nebo za dva...


Myslíte si, že si s takovým věkovým rozdílem nebudeme rozumět??? Máte někdo podobnou zkušenost?


Ještě taková věc, včera se nám stalo, že mu asi 4krát volala manželka a jelikož jsme byli téměř v tom nejlepším, tak vypnul zvuk a telefon hodil do šuplíku. Pak jí to večer zvednul a jenom jsem slyšela histerický řev, tak se sebral a šel domů.
Docela mě to dostalo.
Nevím co si o tom mám myslet.


Myslíte, že by bylo lepší couvnout dokud je čas?? Je fakt, že mi na něm opravdu moc záleží, a často na něho myslím, ale nechci se stát terčem jeho problémů.


Jaký máte na to názor?

Co byste mi radili?

Budu ráda za každý příspěvek, jsem opravdu momentálně se vším na vážkách