Monty... malé děti malé starosti. Víš, jak to je. Ony i ty velké někdy dovedou slušně rozhýbat věci.

Jsem ráda, že žiju se svým mužem, a asi mne neomlouvá tehdejší mladická jankovitost, ani šílené první manželství, ale DNESKA už bych to neuměla.

To není pozdní lítost, spíš bych na to neměla elán, kuráž, chuť čekat, bojovat, nejsem rezignovaná, ale už máme taky děti. Spoustu věcí už vidím a vnímám úplně jinak.

A to máme fakt hezký vztah, je to chlap mýho života, o tom žádná, jen některý věci vidím jinak.