Monty, jak kdy a jak na co. Poslední dobou jsme něco jako vrby.... prostě to na nás hrnou ze všech stran. Manžel má tak nějak dost... já ještě vydýchávám.

Ano, ani on ani já nemůžeme za problémy, co si napískávají sami ve svých vztazích, přesto, když přijedou a hodiny vyprávějí - a když jeden z páru odejde na záchod, druhý vychrlí ... co se děje...., což my dva vůbec neznáme, máme před sebou tajemství spíš sdílená..... tak to prospěje jim, my dva řešíme, co a proč je špatně.

Táta vyhlásil plot návštěvám, resp. už sdělil, že přijeďte na kafe, ale ne celý den a p.s. kecat do manželství vám nebudeme ani jeden, tak si dojděte do poradny, nebo to vykládejte jinde.

Průser je komunikace. Mojí původní rodině - rodičům a sourozencům prostě nedělá potíž řešit trable manželského sexu, když sedíme u kafe.
V jejich vztazích nemluví, tak se vykecávají tady )