Monty,
to se strašně pleteš. Céčka vede kdejaký internetový obchod a já osobně jich mám doma několik krabiček od sunaru. Kdysi jsem je sháněla pro syna. Spojováním trénoval špatnou motoriku a taky jsem děti učila hrát čáru. Ovšem takový čilí obchod jako byl za nás doma nevládne. Jo ten kdo měl svítící céčka nebo jiné písmenko to byl fakt někdo.

Markytko,
nežertuj o plísňáčích., Zrovna jsem se vrátila z Tesca a nekecám jedny jsem tam zrovna viděla viset na věšáku. Šedivý a v dobách mého dětství bych tě za plísňáky zabila. Co za plísňáky za jakékoliv džíny. I když já džíny měla ne sice ty co prodávali v Tuzexu ty elastický za 180 bonů,ale obyčejný tvrdý ty jsem měla.

A co mě nejvíc chybí? Ten pocit,že je něco vzácné,že coca colu za 4,50 dostanu jenom k narozeninám a že německá oříšková čokoláda bude jenom,když pojedeme německým vlakem k tetě na Chodsko. Rok jsem si pak schovávala ohýbací brčko a tu plechovku. Dneska si můžu koupit limonády kolik chci,ale ten pocit slasti jako tenkrát už ve mě nevyvolá.
Nedávno jsem si u nás koupila Pedro a vůbec mi už nechutnalo jako Pedro z Velimi.

Jo a taky mi dost chybí jahodový koktejl z Koruny na Václaváku,zmrzlina zalitá čokoládou,která se prodávala na Václaváku co je dnes Baťa. Granita se tuším jmenovala a stála se na ní vždycky hrozná fronta a ty správné bufáče po Praze.

No a na oslavu bych koupila klasické soletky a krekry ty bílé. Koupila bych obyčejné levné víno,bechera,rum,coca colu ve skleněné flašce,chlebíčky s hodně tlustou vrstvou br. salátu. Do plastových kelímků bych nandala různé hnusné pomazánky z lahůdkářství a na mísu trs banánů,pomerančů a mandarinek. Jo a oslavenkyni bych věnovala pár balíčků voňavých vložek tedy jestli se to ještě prodává.