Holky,naše děti žijí v přesvědčení,že limonády ve skle jsou vzácné. Je to tím,že jsme jim vyprávěli,že za nás byla vzácnost vidět něco v plechovce a později v plastu,že skla bylo všude dost. Synek mi proto vytrvale třeba k narozeninám kupuje minerálku Poděbradku ve skleněné láhvy. Teď byl s primou na tom integračním pobytu a přinesl nám odněkud z Krkonoš dvě skleněné flašky se žlutou limonádou. Můžu vám říct,že to tedy byla jízda. Kdo si pamatuje na tu přeslazenou žlutou Broňu,tak ví co zhruba jsem dostala a to ta Broňa byla oproti tomuhle lahodná. Já jsem svou tajně vylila a manžel dlouho odolával jí otevřít.Když,ale synek neustále otce atakoval,kdy už si jí vypije nedbal otec mého varování a limonádu otevřel a zhluboka si loknul. Zbytek tajně putoval do výlevky. Teda to je fakt jízda,ale ty dvě prázdné socialistické flašky mi stojí doteď na lince i s takovou téměř socialistickou etiketou.