Boleslavko, já kdysi, před dítětem, psychologa zkoušela.(měla jsem nějaké těžké období) Ale je umění ho dobře vybrat. Od jednoho jsem prchla po první lekci, tak mi pošramotil, za tu chvíli, zbytky sebevědomí, že jsem myslela, že si to snad hodím.
Druhý už byl lepší, spíš takový průměr, posezení s ním mi neublížily, byly příjemné, ale ani nijak extra nepomohly, byl to ale tedy sexy chlap a děsně se mi líbil...takže trochu kontraindikace
Známá měla taky psycholožku, co ji jednou, když potřebovala podržet, tak rozhodily, že z toho měla týden depresi.U lékařů se neodbornost zjistí lehce..u psychologů těžko.
Takže pečlivě vybírat, nejlépe na doporučení!
Léky jsem taky zkoušela, několik typů antidepresiv, zabraly mi jen jedny a to v počátcích, potom jsem si na ně asi zvykla(i když to prý nejde) a už to nezabíralo.
Neurol, Lexaurin raději ne, jsou návykové...kojím a plánuji druhé dítě..takže nějakou dobu tyto léky zatím nehrozí.
Nimrat se v sobě jsem uměla vždycky, jenže na té mateřské mám na tyto věci poněkud víc času...štve mě, jak si kazím život...sama sobě
Zase se ale cítím lépe ve směru stresů. Ty na mateřské nemám tolik jako v práci.