Přidat odpověď
Souhlasím, nějaký řád a plán výuka mít musí, stejně jako by se mělo přihlížet k individualitě dítěte. Vystoupení i soutěže k tomu patří, ale samozřejmě taky s ohledem k tomu konkrétnímu dítěti. Učit se vhodně vystupovat a překonávat trému k životu patří, navíc je to jakési zhodnocení práce dítěte. Stejně tak si myslím, že když se dítě dobrovolně rozhodne ke hře na nástroj, není vhodné připustit, aby po třetí hodině řeklo, že to dělat nechce. Samozřejmě z dlouhodobého hlediska bych nenutila, ale v případě talentovaného dítěte bych se mu snažila nabídnout jiný nástroj, nebo třeba zpěv.
Já osobně jsem u dětí s výukou v ZUŠce celkem spokojená, všechno je to o učitelích. Se starším synem jsem měla u klavíru velké obavy, protože je hůř přizpůsobivý, ale s učitelkou si opravdu "sedli" a je to super. Trošku mi vadí půlené hodiny u kytary z důvodu velkého převisu dětí - 20 min. týdně mi přijde na devítileté dítě málo a u dalšího nástroje by syn mohl evidentně postupovat rychleji, ale učitel je jediný na škole, tak není na výběr. Nicméně kluky hraní baví, i když cvičit se jim taky vždycky nechce. Co je ale hrozně nebaví, je nauka. Částečně se učí doma, mladší letos na nauku chodí do ZUŠ, ale velmi nerad.
Předchozí