U vás to může být i tím, že když jsme neměli hlídání jiných osob /třeba babiček/ odmala, ona si nezvykla se postupně otužovat ve společnosti jiných lidí, upjala se jen na tebe...a najednou je jakoby "velká" a čeká se od ní zčistajasně, že bude schopná chodit na kroužky, do školky, nechá se pohlídat babičkama...a ona to není schopná najednou "pobrat", protože je to pro ní prostě moc kách...ale určitě není východisko jak tu někdo píše, vodit dítě do deseti let do školy...tím, že se "otužování ve styku s jinými lidmi" odkládá, tím se jak ted sama vidíš, nic nevyřeší...naopak fixace dítěte na matku vzrůstá

velká škoda, že babičky nehlídaly už od mala, možná by tenhle problém vůbec nenastal, dcera by byla zvyklá být bez matky