... musí často spíš ten druhorozený. Teda třeba dnes už ne doslova (myslím to "bojování"), ale v tom smyslu, že na první dítě se rodiče asi nejvíc připravuji, hodně se mu pak věnují atd., už to že se vůbec narodilo je událost - právě proto že je první dítě... Zatím co u druhorozených někdy hrozí, že už budou jaksi jen "ve vleku" za tím prvním, rodiče už řadu věcí míň řeší (což je ale třeba v něčem i dobře), jeho narození jako by byla už trochu větší samozřejmost, prostě přišlo někam, kde už někdo je - i když toho dotyčného (brášku či sestřičku) má rádo. Myslím že si proto někdy musí více vybojovávat / prosazovat pozornost od rodičů a upozorňovat na to, že je jedinečný, jiný a ne jaksi jen "ten druhý v sadě dvou dětí".

Já se tedy snažím těchto nástrah vyvarovat, ale tu tendenci přesto vidím, proto mě trochu překvapilo, když to tu zaznělo jinak... Můžeš prosím upřesnit, jak jsi to myslela?