Jo jo, vím, že je to dědičné, ale já se zatím nedostanu k lékaři skoro s ničím. Sestra už na tom byla a vypadá zatím v pořádku.
Nejvíc mě štve, že by se vůbec neměla stresovat a ona je ještě takový nervák, takže jí to zase zhorší stav. Do telefonu mi brečela. Já jsem z toho pěkně přepadlá. Hlavně, aby si nic neudělala. Bydlíme od sebe skoro 200 km, takže může těžko nějak osobněji pomoci. V městě žádnou kamarádku nemá. Jen přítele, mou sestru a bráchu.