tvůj "trest", dá-li se to tak říci je to, že víš pravdu. Je to těžké břemeno. Nikdy bych tě nesoudila, to je život, to se stává. Netrap se s tím, ber to tak, že to byl osud a mělo se to stát. Že byste s přítelem třeba jiné miminko neměli a tak osud zařídil tu přitažlivost a máš holčičku, která je skvělá a která s vámi měla být.
Je dobře, že nikdo jiný neví pravdu, jak psali ostatní, NIKOMU se nesvěřuj. Hlavně ne kamarádce. Ani mamince ani příteli, předala bys jim své břemeno, své trápení. A jestli to jde, s biologickým otcem opravdu utni styky. Kdyby se mu dcera opravdu hodně podobala, ať nejsi v problému.
Tak hlavu vzhůru