cekala jsem mimiko, uz necekam....tesila jsem se moc moc moc, uz mam jen prazdno v dusi...mam tam velkou diru a kdo ji zaceli?snad moje prvni holcicka, ta je stale ziva a zdrava a je to certik...
ale mit za jeden rok v brisku dvakrat mrtve miminko je i na mou silnou povahu moc a nevim, jak se to da zvladnout, da se to vubec zvladnout? budu muset, vim to, ale ted se mi vubec nechce, nevim, co bych udelala, kdybych uz nemela jednu dcerku doma....kolik jeste budu muset mit andilku, nez se narodi zive a zdrave miminko, ze ktereho se budu moct radovat?
myslela jsem si, ze uz se mi nic podobneho nikdy nemuze stat a bum...je to tu znova, jen o nejaky ten mesic driv...
jake ponauceni si mam odnest, co mam pochopit tentokrat? nechapu totiz vubec, ale vubec nic...poradite?