Můj děda z otcovy strany se choval podobně. Měl syna (můj táta) a dceru. Za dceřinými dětmi jezdil, kupoval jim hračky, ovoce, volal jim.... O syna (tedy mého tátu) a jeho děti (mě a moji sestru) nejevil zájem. Našim to vadilo, ale kvůli nám se snažili nás tam vodit. Když už poněkolikátě ignorovali mé narozeniny, tak naši řekli dost a vzdali to. O dárek nejde - jak jsi napsala. Vadilo jim, že neposlali ani pohled, nezavolali, ani dodatečně nepopřáli, když jsme přišli na návštěvu. Sami nepřišli, prostě žádný, absolutně žádný zájem. Prostě vůbec nic. Já jsem se tam také od té doby neobjevila. Opravdu nevidím důvod udržovat styky s osobou, která o mne nestojí. Nikdo se mi nic nesnažil vysvětlit, prostě jsem sama viděla, jak to je a tak jsem to také přijala.