Přidat odpověď
Majo... nedávno tu říkal kamarád.... "tý jo, být na tvém místě, už by ji držel" (no má holčičku a klidnou po mamince). Zatím, mamča byla zvíře až v pubertě.
Občas i rozmazlující babiča - celé roky - ovoce sklízíme všichni - prohlásí "udělat ty nebo sourozenci tohle.... už bych běsnila". No, k čemu by to bylo?
Mám jedno dítě, co představu tělesného trestu vnímá jako krajní řešení a ponížení a druhé, pro který je každý tělesný trest vnímán jako ponížení naše.
Tam právě stačí už jen ta představa, že bychom coby rodiče mohli svou vizi výchovy uplatnit tímto směrem (dokud stačí fyzické síly :_-)) a nepřepere nás) a horší tresty jsou mlčení, některé promluvy do duše, odmítání ustoupit jeho argumentům. Kdybych mu naplácala, už vidím ten blok, a bylo by hůř, buď by řval, nebo se šprajcnul na dýl, pravda, nežádoucí chování by přestalo.
Dneska jsou už velcí, ale tyhle povahové
rysy se táhnou od narození.
Předchozí