Jo používám bohužel, ale ne jako výchovný prostředek ale pouze pokud mi ujedou nervy. Jako výchovný prostředek je plácnutí k ničemu, dítě proti němu bude velmi brzo imuní- vyzkoušeno na starším, toho bych musela plácnout pohrabáčem abych se dočkala odezvy, jinak maximálně zakvičí "ježíšmarjá nech mě bejt".

Jinak skáče vesele, od dvou let to vypiloval k dokonalosti že skákal z gauče na konferenční stůl a zpět, a skáče dodnes, nijak to nekoriguju, občas si rozbije ústa a pak si dává chvíli sám pozor. Nicméně to vypiloval k takové dokonalosti že už spadne málokdy, budiž ti to útěchou akorát jsem to korigovala že nesmí skákat přes bráchu jelikož párkrát spadl i s tím konferenčním stolkem, skočil na kraj a převrátil ho a že byl sakra těžkej... kaskadérské aktivity nijak neomezuju dokud mohou ublížit jen sobě a nejde vyloženě o krk, mladší leze po jídelní židli, přelejzá opěradla, starší skáče z horní hrany gauče a tak dále, nicméně patrně pochopili že já je nehlídám a tudíž se hlídají sami, největší úraz byl prokousnutý ret a pár modřin mám vypozorováno že jakmile jsem jim stála za zadkem bylo to o to horší, přepnuli do stavu "nemusím si dávat bacha máma mě chytí".