Ach jo Manko, věřím, že chceš pomoci, ale nevím, co některé nejen tebe vede stále k tomu vyvozovat tyto závěry, když stále vysvětluji, že to u nás vypadá přesně naopak než jak to popisuješ. Já nechci nic víc, než si 2x za rok společně vzpomenout. Kde se pořád bere představa, že já pořád pláču a nestarám se o kluky, nepečuji o ně, nezlobte se, ale kdo tohle pořád dokola tvrdí, neoprávněně předjímá. Nikdo se u nás na moje slzy koukat nemusí, protože je neukazuji. A tohle mě už fakt nebaví, pořád se ospravedlňovat z věcí, které vůbec nedělám a které u nás vůbec neprobíhají a o kterých také ani nepíšu. I v tom úvodní článku jsem jasně psala, že PŘEDloni jsem promluvila o Milence pár slov před štědrovečerní večeří(Vánoce jsou 3 dny a z nich 2 minutky jsem mluvila o Milence) a loni jsem už neřekla vůbec NIC.
A já myslím, že to z mých příspěvků jasně vyplývá, že žádné slzavé Vánoce ani zbytek roku nemáme. Já beru, když má ke mě někdo připomínku, vyplývající z toho, co skutečně napíšu, k problému, který tady skutečně je, ale tohle je hledání chlupu v dlani.