No, co dělat, je to sestřino rozhodnutí, asi si potřebovala o něm s někým promluvit. Můžeš jí říct, co si o tom myslíš a zároveň ji i podpořit, je to přece sestra. Tem kamarád chce fakt být jen na to oplodnění? A nebo se chce nějak o dítě taky starat? Ani bych se nedivila, až to dítko uvidí, že by mohl mít zájem, když jsou se sestrou kamarádi. Taky by mohl chtít uznat otcovství, kdyby si to rozmyslel a o dítě se chtěl starat, i když by o to sestra nestála. To všechno je ve hře. A nebo kamarád má o sestru zájem, jen si to neřekli...A co když oplodnění nepůjde a bude to chtít víc pokusů??? I do takhle racionálně vymyšleného řešení se může zamotat vztah, i když sestra momentálně nemá zujem. Nevím, připadá mi, že je hodně zraněná a že by bylo dobře se trošku poléčit, aby se dobrovolně nevzdávala vztahů, které k životu patří.Přesvědčování, že to nemá dělat, ji může paradoxně utvrdit, aby do toho šla za každou cenu...