Chci se asi spíš vykecat... Nesnažíme se nijak extra dlouhou dobu, i když celkem tak rok a půl. O první jsem přišla přesně před rokem, pak jsem měla tři měsíce zákaz a od té doby se nezadařilo. To první se povedlo třetí měsíc, ale ty první dva měsíce ani nemusím počítat, to jsme měli sex uplně mimo ovulaci, takže to bylo jakoby na první pokus. A teď to nejde. Jako na potvoru jsem tento měsíc měla 10 dní zpoždění, takže zklamání obří . Nemyslet na to nejde. Navíc mám myom a obávám se, abych si ho nemusela nechat dřív vyndat, to bych pak prý nesměla otěhotnět dva roky a pak to jde prý blbě. S myomem zase prý hrozí potrat, takže se toho bojím. Kdyby mi bylo o 10 let míň, tak to asi tak neprožívám, ale je mi 31 a můj přítel je starší o 15 let.
Už přemýšlím i o nějakém léčiteli, nebo tak - jestli máte někdo zkušenost, sem s ní... Prostě nevím, jak to řešit. Přitom stejnak houby vyřeším, já vim. Je mi jasným, že dost párů je na tom hůř, ale já už jsem netrpělivá, ujíždí mi vlak, hrůza... Vždycky jsem chtěla děti brzo, ideálně ve dvaceti, ale nebyl ten správný partner
Tož tak...