Myslím tu výchovu sama sebe?
Podle mě máš přešne pravdu, když píšeš:

"kdyz na nekoho budu jecet empaticke reakce, nebo mi nastvanost poleze i usima - tak pak to je proste neprirozene

ja tu knihu v prvni rade vzala jako prostredek vychovy me osoby - abych si uvedomila, jak bych mela/chtela komunikovat a co mi v tom brani - vetsinou vztek, unava, stres, spech..."

To je u mě asi taky tak. Ale nějak z toho neumím uniknout a začít to opravdu dělat jinak. Vím co bych MĚLA i CHTĚLA, ale v praxi mi to nejde. POradíš? Děkuji !