Za žádných!
Jako bývalá zdravotní sestra vím bohužel moc dobře, co se může stát a někdy stačí minuta, aby bylo pozdě na vše, a to i při normálně probíhajícím porodu.
I na sále mají občas honičku, aby vše zachránili včas.
Já se porodu bála strašlivě, protože jsem u toho párkrát asistovala (ne že by to bylo tak hrůzné nebo nebezpečné - jde o zcela přirozenou věc , ale prostě to není úplně pěkný pohled, což člověku nepřijde jako zdravotníkovi a vesele pomáhá miminku na svět, ale jako rodičce se mi vybavily všechny nechutné detaily...) - zkrátka, co oči nevidí, srdce ani jiné orgány nebolí
Mimi to patrně vycítilo, ve 38tt se otočilo koncem pánevním a ve spojení s mým vysokým tlakem a vyšším věkem, byl indikován císař.
Ač jsem si po něm (byl proveden v epidurálu) vytrpěla mnoho hodin pekelných bolestí, stejně bych do něj šla zas
Moc držím palce a neboj se - myslím totiž, že na strach jako takový nebudeš mít čas - rodička má spoustu jiných věcí na práci