Leňulo, vždyť já byla vyklepaná jak ratlík, ale pak to nějak ze mě spadlo a když jsme si povídali po telefonu, tak jsem si řekla,že snad nepřijde na sraz nějaký úchyl nebo podivín. Manžel je takový uzavřený člověk, neměl moc možností na seznámení, já chodila tenkrát s holkama na zábavy, jenomže tady u nás na vsi byli samí takový jednoduchý opilci a kolem půlnoci se tam vždycky vynořili vojáci z nedalekých kasáren, takže u nás moc možností nebylo. V práci taky nikdo, pracovala jsem v kolektivu, kde byl věkový průměr přes 50 let, sice tam na mě jako na mladinký neopeřeně byli moc hodní (byl to mužský kolektiv), ale byli to samí starý dědoušové (dneska si říkám, že padesátka není žádný věk, ale ve 20 to člověk vidí úplně jinak). Tak jsem "prubla" tu radioseznamku.