Řešila jsem před několika lety něco podobného, ale ve velmi slabším odvaru. Otec po mrtvici dostal velmi progresivního Alzheimera. V 52 letech začal blbnout, být agresivní, neudržel hygienu. Nemůžu říct, že by byl alkoholik, ale myslím, že nepoznal, jestli pije vodu nebo vodku. Návrh na zbavení svéprávnosti podal jeho ošetřující lékař. Máma se opatrovníkem stát nechtěla. Předvolali mě k soudu k výslechu a zeptali se, jestli jsem ochotná se opatrovníkem stát. Pak mi přišlo rozhodnutí soudu o tom, že jsem ustanovená opatrovníkem a jednou za rok musím podat soudu zprávu. I když táta ztrácel pojem o realitě, nikdy nedošlo na to, že by se dozvěděl, že je nesvéprávný. Občanku jsme "ztratili" a nechali mu jí. Neměl naštěstí tendenci nic vyřizovat. Několikrát byl v Bohnicích. Postupně ho potkalo několik zdravotních příhod, se kterými ho vždy museli hospitalizovat. Pomalu tak zdravotně chátral: několikrát ho museli resuscitovat. Pokaždé se z toho vylízal slabší a slabší. Ztrácel sílu, zdraví i agresivitu. Asi byl i hodně tlumený léky. Přijali ho do domova důchodců s lékařskou péčí. Bylo tam víc klientů, kteří byli naprostí "ležáci" a přitom verbálně velmi agresivní. Na Vánoce tam onemocněl a Nový rok umřel :-(