Natanaelo,

ty jsi, pokud vím, z charismatičtějšího společenství, a je možné, že máte jiné zvyky. Jinak třeba já jsem chodívala do kostela už jako nevěřící. Dělala jsem to pro manželovu babičku, úžasnou stařenku, kterou trápilo, že má nevěřícího vnuka a snachu (i když nám to nikdy nevyčítala), a která měla radost, když jsme ji do kostela doprovázeli - brala to tak, že máme možnost zaslechnout Boží slovo a kdo ví, co nás nakonec k té víře přivede, že? (A byla to daleko víc ona sama, jako příklad člověka, který s Pánem denně žije, než ty absolvované mše, ale to je zase o něčem jiném). A pochopitelně když jsem tam byla, snažila jsem se tam chovat co nejpřirozeněji, kvůli babičce, ne kvůli úctě k obřadu. A jedna věc je stádnost a druhá věc je zbytečně neubližovat nebo nerušit jiné lidi, kteří jsou nám blízcí, při obřadu, na kterém jim záleží.