Dcera na tomto vyšetření byla dvakrát.Jednou před operací moč.cest a pak po ní.Bylo jí tři a půl let.Teď je tomu skoro rok.Na operaci i na vyšetření byla v Praze Motole.
Samotné vyšetření trvalo necelou půlhodinu.Po vpíchnutí radioaktivní látky do žíly na ruce ležela na stole a pod ledvinama měla destičku.Nesměla se vůbec pohnou,aby gfafy nebyly skreslené.Manžel seděl u ní a četl jí,nebo si tam hráli s nějakým plyšákem.Mě dcera u sebe nechtěla.
Mezi vyšetřováním se ještě včůrala a ještě na tři minuty si lehla.
Doma hodně pila,aby hodně čůrala.
To,jak si představujete,že dítě bude zářit (jako světluška),je nadnesené.Radioaktivita bude vycházet,proto je potřeba,aby jiné dítě spalo jinde.
Před vyšetřením dostanete informace,jak se ten den chovat.
Ale opravdu to neni na to,abyste se strachy klepala.
Lékaři moc dobře vědí,proč Vaše dítě na to vyšetření posílají.Vyšetřením se zjistí,jak ledviny pracují,jakým způsobem moč prochází,jakou mají velikost.
Vaše dítě bude zřejmě čekat operace,když se pánvička neupravila sama a hrozí poškození ledviny.
ˇPřeju Vám,ať to všechno dobře dopadne.