které jsem zavedla jakmile přibyli do rodiny další děti a začaly si hračky brát je,že se nesmí hračky nikomu brát z ruky.Kdo si ji vzal první toho je a může si s ní hrát,ostatní mají smůlu a musí počkat.Vysvětluji však dceři že je hezké když si s ní hraje chvíli a pak ji půjčí,aby si s ní mohl pohrát někdo jiný,ale je to doporučení,ne povinnost.Někde to praktikují tak že když se děti nemohou dohodnout o jednu hračku,tak jim ji rodiče seberou a nemá ji nikdo.To mě osobně přijde dost hloupé,za jedno je to víc než nespravedlivé vůči dítěti které si s hračkou začalo hrát a vzalo si ji jako první,a za druhé bych to mohla přirovnat k jiným situacím které by tak mohli řešit dospělí.Třeba když si někdo vezme v obchodě v regálu poslední bochník chleba a přiběhne jiná zákaznice která ho nutně potřebuje a chce ho té první rvát z ruky,taky jim ho prodavačka taky nesebere s tím že pokud se nedohodnou kdo si chleba koupí,tak ho nebude mít nikdo.A jinak,ono to dost často bývá tak,že děti si určité hračky nebo věci celý den ani nevšimnou a jakmile ji vezmme do ruky někdo jiný,tak to hned chtějí,jen aby to neměl ten druhý.Jo a ten zákaz se netýká jen braní hraček z ruky,ale vůbec pokud si někdo hraje s něčím,tak mu to ostatní nesmí brát bez ohledu na to zda má věc v ruce či ne.