Přidat odpověď
mela jsem doma to same. dcera sve vylevy temer denne opeprila i hysterickymi scenami, kdy byla schopna rvat klidne hodinu, dve v kuse. nepretrzite. zvlast na verejnosti to bylo vyzivne. svijela se mi u nohou a ja si cetla knizku a cekala az se uklidni. zkousela jsem na ni vsechno od pevneho objeti pres ignoranci az po vyprask. vysledky v podstate nula. snad jen to ignorovani zabiralo. kazdopadne z toho vyrostla a dneska je to pomerne rozumne dite, ktere podobnou scenu nepredvedlo uz nekolik mesicu. to uplne nejhorsi obdobi trvalo cca 3 mesice, pak se to zacinalo trochu zlepsovat.
jak holky radily. nema cenu ustupovat a delat ze sebe pitomce, to dite se takhle chce chovat a at udelas cokoliv, tak se tak chovat bude, ustupky se clovek jen pripravi o rodicovskou autoritu, kterou jeste bude pozdeji moc a moc potrebovat. ted mi do toho dorusta mladsi dcera, tak se "tesim". drzim palce at to prezijes, nic jineho se neda.
Předchozí