A jak to potom funguje? Všichni naši společní kamarádi jsou taková "dvojčata". Mají shodné názory a stejný přístup a postoje k řešení problémů. Já a můj muž jsme každý jiný a přesto se zatím vždy dohodneme (většinou bez hádek). "Dvojčata" to nechápou a já vlastně taky ne. Když jsem na něj naštvaná, tak mám pocit, že s ním nemám vůbec nic společného (kromě dětí a bytu), a nechápu, co se mi na něm tak líbilo. Jsme spolu 8 let. Když mě přejde vztek, tak už to zase vím.