Gali, já se s Tebou nechci přít, protože vím, že máš do značné míry pravdu. A to co popisuješ je jedna z cest, jak nebezpečí drog omezit. Ale omezit, ne mu zabránit zcela. Z tvých příspěvků cítím podtext, že když budeme dělat jako rodiče vše "správně", vést děti k odpovědnosti za sebe sama, nabízet jim dostatečné množství alternativ, sportu, zájmů, dobrodružství, tak že k drogám nesáhnou. To ale podle mě není pravda, někdy ani to prostě nestačí. Někdy je k tomu všemu ještě třeba notná dávka štěstí a náhody.

Je taky pravda, že lidem, kteří mají zázemí, se uniká ze závislosti snáze. Ale tak jednoduchý to prostě není. Ono i když se jde narkoman léčit, tak to ještě vítězství neznamená. Naprostá většina léčbu nedokončí nebo zrelapsuje po jejím dokončení.

A co se týče odpovědnosti v 15 letech. Inu možná. A možná taky ne. Já v 15 letech ještě takovou odpovědnost například neměla. Tím méně třeba ve 13, kdy mnohé děti s drogami experimentovat začínaj.