Milá Štěpánko, tohle je pro me trochu výmluva - že jsi se o dys neučila ve škole, moje práce je vázána,I KDYŽ nepřímo na stále se měnící právní řády a to co jsem se učila ve škole, už neplatilo půl roku po státnicích,


samozdřejmě jsem o dceřiných problémech uitelku seznámila nazačátku roku, stejne jako ředitelku a
já se třeba snažím naší pí.uč připravovat dceři víc sešity, zjištuju si dopředu, co se bude učit a snažím se individuálné konzultací nastavit úlevy pro dceru ,tak aby to co nejméne obtěžovalo učitelčin styl výuky ( mmj ted dostali novou učitelku, tak se "pravidla" malinko změnila se stylem nové učitelky), ale cilem je nastavit hodnocení, tak aby dcera nebyla trestána, za to, za co nemuže ---- ad absurdum řečeno, propadne snad díte po urazu z tělocviku a bude opakovat třídu než dorehabilituje,aby splnilo limity osnov? tohle je podobné
od učitele požaduji profesionalitu ,jako každý v práci po mě ,a ignorace stavu dítětě s jakoukoliv poruchou, urazem považuji za vážný nedostatek pedagogické práce, což je třeba v popisovaném případě přísné známkování a " nepřijetí" doporučení PPP.

učitel je pro me človek,kterému svěřuji to nejdražší co mám a je to pro me partner a očekávám "rovný" vztah, mmj se snažíme píuč individuální přístup kompenzovat pomocí jak pro mé dítě tak pro všechny deti - např. podklady pro výuku - maj třeba interaktivní tabuli, tak vyhledáváme vhodné materiály pro promítání a podob.