Ahoj,tak u nás je to obráceně.Jsem rozvedená-totálně spálená a přítele mám asi 3 roky.Chtěl svatbu,už mockrát o tom mluvil,ale já se necítila.No a ted máme spolu dům na hypotéku,za pár týdnů čekáme miminko,co ponese jeho příjmení a mluvíme o svatbě do budoucna.Ono je to možná taky tím,že je pořád kam strkat peníze a připadá nám,že ted je ten výdaj nepodstatný a tak.....ale už se na to dívám jinak.Máme spolu závazky a kdyby se něco stalo,tak nejsme jeden pro druhého ofiko nic!
Pokud Tě to trápí,promluv s ním-vážně.Třeba ani neví,jak moc o tom přemýšlíš a jak moc s tím počítáš.Nebo já mu vždycky říkám,,Já můžu,já jsem svobodná"....a to se mu nelíbí...
Držím palečky..Petra.